Jdi na obsah Jdi na menu
 


**Punk**

24. 6. 2007

Punk [pank], hudební a životní styl.

Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník, toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali proti tehdejší společnost protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a "honbu za penězi". Tento životní styl se během krátké doby dostal k jakési pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Toto heslo lze za určitých okolností považovat za zlidovělou verzi teorie bodu Omega, se kterou ve 20. století přišel jezuitský teolog Teillhard de Chardin. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že punk je o provokaci.

Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku, tzn. využívání jednoduché melodie většinou čtyř v extrémních případech i pouze dvou akordů, ostrému, většinou satirickému textu. Za počátek tohoto hnutí lze považovat skupiny Sex Pistols, The Clash a Ramones, které bývají často označovány jako zakladatelé tohoto stylu. Toto označení není zcela pravdivé, protože již o zhruba deset let dříve se o něco podobného pokoušela řada skupin, např. Stooges, či Velvet Underground, atd., ale tyto kapely se s tímto stylem neprosadily. V bývalém východním bloku patřila tato hudba mezi zakázané proudy, přesto i zde vznikala řada skupin, které tento styl napodobovaly (HNF, FPB, atp.). Po pádu komunismu se pak tento hudební a životní styl začal prosazovat i zde.

S punkovou hudnou je spojen i speciální chaotický tanec - pogo, který nemá určená přesná pravidla. Uplatňuje se prudké kývání hlavou, máchání rukama, skákání v rytmu bicích (nebo i mimo rytmus) a zběsilá interakce s ostatními tanečníky.

Punk a móda

Oblékání příslušníků tohoto hnutí mělo od počátku jeden cíl - šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme znaky hákových křížů, atp. Později, když se punk dostal do pozice odpůrců fašismu, mnozí členové toto chování omlouvali tím, že cílem bylo pouze šokovat, mnozí odborníci se ale domnívají, že se jednalo o jistý souhlas s některými rasistickými myšlenkami.

Brzy se vyvinul jiný styl, kdy vyznavači tohoto stylu chodí oblečeni do špinavých, roztrhaných jeansů a v triku s nášivkou nějaké populární punkové skupiny (velmi často Exploited). Velmi častým doplňkem je bunda - křivák a boty kanady. Vše je doplněno velkým množstvím spínacích špendlíků. Punková móda vyvinula i speciální účes - kohouta (číro, píla), bodliny nebo rozcuchané vlasy.

V průběhu 90.let 20.století došlo k rozvoji subkultur a hudebních stylů ovlivněných punk rockem. V souvislosti s tím došlo i uvolnění vztahu mezi hudební a módní stránkou subkultury - jinými slovy, každý si dělá co chce, a poslech nejrůznějších hudebních směrů vycházejících z punk rocku už není tak často spojován s nějakým konkrétním image nebo stylem oblékání

Nejznámější světové skupiny

Nejznámější české skupiny

  • Do řady 
  • E!E 
  • HNF 
  • N.V.Ú. 
  • Plexis 
  • SPS 
  • Telex 
  • Totální nasazení 
  • Visací zámek 
  • V.T.Marvin 
  • Požár Mlýna 
  • Šanov 
  • Znouzectnost (punk-folk)

    Revolta proti maloměšťácké společnosti je s punkem spojená už od jeho prvopočátku. Rychlá a jednoduchá hudba, postavená na pár akordech a spíš na nadšení než hudební virtuozitě, spolu s nekonformním chováním a extravagantním vzhledem už ze své podstaty provokovala (a do značné míry stále provokuje) stávající společnost a upozorňovala na zkostnatění kdysi revoluční síly hippies, kteří "dusili" svět desetiminutovými písněmi a dávno zrazenými ideály.

    Nebudeme si nalhávat, že punková revolta byla a je vždy politická ve smyslu vyhraněnějších politických ideologií a cílené politické akce. A teď nemám na mysli "punkáče", kteří budou po nástupu nové módní vlny zase něčím jiným, ale ty, kteří vyjadřují svůj nesouhlas se společností bez hlubších politických kořenů, což může časem přerůst v apatii nebo konformitu se systémem. Revoluční historie se však punku, a především toho britského, týká, ať se to někomu líbí, nebo ne. Jak podotýká John Savage: "Punk se cpal do politiky a politika si na něj zpětně uplatňovala nárok, ať už se rozhodnul pro krajní pravici, levici (Rock proti rasismu), anarchii (Crass), nebo širší formu autonomie, která zdůrazňovala kulturní a sociální nezávislost."

    Inspirací k rozvoji byl anglickému punku francouzský situacionismus, anarchismus a revoluční události v šedesátém osmém roce minulého století. Jedna z nejvýraznějších uměleckých forem za studentských bouří v Paříži - graffiti - ovlivnila i punkovou módu. Provokativní nápisy stále zůstávají jedním z nejpůsobivějších nástrojů, jak jednoduše sdělit složitou myšlenku. Ne nadarmo měla na vývoj punku velký vliv Situacionistická internacionála, která sdružovala kromě filozofů i řadu umělců usilujících o zboření rozdílů mezi individuálními uměleckými formami tak, aby vytvořili situace, konstruovaná setkání a kreativně žité momenty v městském prostředí, příklady transformovaného každodenního života.

    Anglický punk a především podobu anglické punkové módy, které byly do velké míry ovlivňovány silnými osobnostmi obchodníka Malcoma McLarena a módní návrhářky Vivien Westwood, je možné do jisté míry charakterizovat jako britskou mutaci situacionismu opomíjející vlastní filozofické kořeny. Budoucnost v jejich pojetí mohla být vykreslená slovy manifestu Richarda Hamiltona (1956) jako "Populární; prchlivá; nahraditelná; masově vyráběná; mladá; vtipná; sexy; přitažlivá; velký byznys." Tedy jako to, po čem McLaren i Westwood toužili: po něčem šokujícím, svým způsobem sexy a komerčně úspěšném. To něco se později ztělesnilo a částečně dokonce bylo samotným McLarenem ztělesněno v Sex Pistols; velkém rock n'rollovém podvodu

    Jak na ulici poznáte punkáče a punkačku? Určitě podle oblečení a celkového vzhledu. Punková móda se totiž vyznačuje i přes určitou míru uniformity poměrně velkou kreativitou, inovativností a svobodou. Nejde o to vypadat jako nažehlená a vypulírovaná armáda, jako je tomu u hnutí skinheads, kde nikdo moc nevystupuje z řady. Punk chce především vybočovat, šokovat a bořit zavedené konvence. Punková "uniforma" však zároveň upozorňuje na to, že někam patříte, patříte do určité "třídy" svých. Produkty módního průmyslu ponechme ještě na chvíli stranou.

    I tenhle rys se s punkem táhne od jeho počátku. Tehdejší punkáči odmítali hippie vzhled, využívali neobvyklé materiály a doplňky. Muži používali make-up, ženské oblečení a vysoké podpatky. Inspirací byly do velké míry dragové královny a králové. V tomhle směru jsou určitě nezapomenutelní New York Dolls, kteří tím, že zaujali McLarena, ovlivnili i londýnskou punkovou módu, která se později rozšířila téměř do celého světa. Ta byla a stále je specifická využíváním provokativních nápisů a sloganů zdánlivě neumětelsky udělaných, roztrhaných kalhot a triček, používáním spínacích špendlíků nejen v oblečení a prvků a materiálů z oblasti sexu: vinylu, kůže, gumy či S/M symboliky.

    Možná už je to ohraná písnička, ale jedním z nejdůležitějších principů nejen punkové módy, ale punku vůbec je do it yourself; udělej to sám a postav se proti mainstreamu. Legendární jsou určitě křiváky (nesmíme však zapomenout ani na ty "echtový metalový") s řadou pyramid, cvoků, nášivek a ručně provedených nápisů a hesel (No Future!). Specifičnost punkové módy, hudby a dalších součástí této subkultury a undergroundová distribuce vede (mimo jiné) ke vzniku speciálních obchůdků a nezávislých distribučních sítí, jejichž primárním cílem není tvořit zisk, ale předávat "dědictví punku". S DIY principem souvisí i antikonzumerismus - nenechte si prostě říkat, co máte chtít a co potřebujete - a recyklace. Řada punkového oblečení vzniká přešíváním a upravováním secondhandových kousků. A ne všechny díry na oblečení vznikají v oděvních továrnách a rozdrbaná džínovina speciálně vyvinutou technologií.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář